A tady to máme pohromadě

Vylosujte si článek a pusťte se do něj. V nabídce jsou náhodné postřehy z cest všude možně i měsíční jihoamerický deník.  

Dneska nebudu mudrlant, žádný filozofický traktáty a doporučení. Chci se s váma jen podělit o momenty, který mě už nějakou dobu provází. V posledních letech jsou ale čím dál silnější. A taky se chci zeptat, jestli je máte taky a jak vypadaj (a nebo jestli nepotřebuju víc odborný péče). Mám na mysli okamžiky náhlýho uvědomění.

„Terapie jí udělá dobře. Je jí blbě a potřebuje si poslechnout, že je vlastně všechno v pohodě. Vždyť od toho tam ten psycholog sedí - aby ti řek, co chceš slyšet.“ Když jsem tohle před pár týdny slyšela od blízkýho člověka, kterej ví, že i já chodím na terapii, došlo mi, že je nejvyšší čas začít víc rozšiřovat povědomí o...

Asi každej si někdy položil otázku „Proč já?!“ A ani se to nemuselo týkat zásadní životní komplikace. Někdy stačí zabouchnout si v ranním shonu klíče a člověk by se nejradši sám sobě zhroutil na rameno a brečel nad svým zpackaným životem. Tu trochu sebelítosti máme všichni v krvi. Problém je, když její množství přesáhne počet červenejch krvinek.

„Panebože, kde je ta jeho blbá matka?!“ Minulej tejden jsem seděla na lavičce v Grébovce a zaslechla jsem tuhle pohoršenou poznámku. Trojice, která kolem mě právě procházela, dost nevybíravě komentovala šílenou jízdu asi tříletýho kluka, kterej to pořádně rozjel z kopce kolem vinice. Chlapeček se asi o tři vteřiny pozdějc vymáznul v první zatáčce a...

Dřív než se stihnete nadchnout představou hledání hampejzů po Kreuzbergu, musím vás upozornit, že bordelem myslím zbytečnej plastovej odpad. Poslední květnovej víkend jsem si užila s kamarádkou v Berlíne. A protože článků a průvodců z tohohle místa je milion a jedna, řekla jsem si, že vám ukážu, jak jsem si užila tenhle výlet bezodpadově a co se mi...

Přiznám se, že následující příspěvek je hodně osobní a dlouho jsem zvažovala, jestli vůbec a kdy ho napsat. Formoval se mi v hlavě delší dobu, jeho publikaci jsem si ale pokaždý něčím podmiňovala. Až se stane tamto, až dosáhnu tohohle, až mi bude líp... Až mi došlo, že to musí přijít samo - prostě to uzraje jako banány, který...

Nemám moc ráda inspirativní citáty. V poslední době se s nima roztrhnul pytel. A tak na svejch sociálních sítích vídám Dalajlámovy moudra, který sdílí lidi, co nejenomže ani neumí napsat správně slovo buddhismus, ale jsou navíc tak strašně osvícený, že krom motivačních citátů sdílí i nejdebilnější hoaxy. Dalajlámovy myšlenky to pak trochu snižuje...

„Pozdravilas? Teď se baví dospělí, tak nás nech. Nebuď drzá!“ Jó, jednat s ostatníma jsme se naučili rychle. Díky škole, díky rodičům, kteří zakročili ve chvíli, kdy z nás vypadla nějaká ta neomalenost, víme většinou přesně, co si ke komu můžeme dovolit a co už je za čárou. V tom nejčastějším dialogu v našem životě ale hážeme jednu podpásovku...

Nečti komentáře, nečti komentáře, nečti komentáře, nebo se z toho zblázníš! Opakuju si to u každýho příspěvku na internetu, ale občas mi to ujede. Jako tuhle u článku na jednom blogu, kde autorka popisovala, jak zeštíhlila svou domácnost a jak se jí (ne)daří zavádět minimalismus. Nejspíš z jarního promrznutí hlavy jsem myslela, že komentářích najdu...

Cookovy ostrovy, Palau, Nauru, Samoa a Tonga - kromě toho, že jsou tyhle ostrovy předobrazem ráje v Tichým oceánu, mají ještě jednu společnou charakteristiku. Najdete je v první pětce nejtlustších národů na světě (pořadí se liší podle výzkumu, favoriti ale zůstávají). V první desítce je dokonce devět zemí z týhle oblasti. Do TOP 10 už se...

Před pár lety jsem pracovala na menší zakázce pro jednu větší cestovku. Popisovala jsem jemný bílý písek, liduprázdnou pláž omývanou zelenomodrým přílivem a kokosové palmy poskytující útočiště před tropickým sluncem. Vykreslovala jsem pohodovou atmosféru na dvaceti thajských ostrovech - na kterých jsem nikdy nebyla. Práce v marketingu mě do jistý...

Vodovodní kohoutek, avokádo, doutník, chcíplá ryba, šváb, holínka, boxující krokodýl, král párků, safír... Tohle není generátor náhodnejch slov, ale namátkovej výběr z víc než 300 věcí, kterejm stojí po celý Austrálii obří socha. Fakt.

Pokud sledujete Facebook, víte, že už víc jak 14 dní trajdám po Austrálii a Oceánii a sbírám zážitky do deníčku. Právě teď sedím na posteli v bungalovu na Fidži a koukám, jak se v moři utápí cáry dešťový vody. A tak se naskytla chvíle pochlubit se se zatím nejsilnějším zážitkem výletu. Tváří tvář kráteru sopky Mt. Yasur a...

Sedím ve vlaku v půlce cesty do Mnichova a v hlavě počítám, co jsem všechno zapomněla nebo nestihla. Jó, bejt haur je jednoduchý, dokud nedojde na lámání chleba. A pokud jste flink jako já, tušíte, že každou hodinu strávenou jinak než poctivou přípravou na cestách pořádně pocejtíte. A když je ten Silvestr, loučíme se se starým a vítáme nový, můžu...