Izrael a Palestina bez války

04.08.2014

"Mě nezajímá, jestli mu říkáte Bůh, Alláh nebo Jahve. Pro mě je to prostě bůh. Je tam nahoře a je mu jedno, jestli jsem křesťan, nebo muslim. Důležité je žít správně," říká palestinský prodavač na jeruzalémském souku a podává nám zaručeně originální porcelánový růženec. Dárek pro babičku už sice za pár dní prozradí, že je z nejlacinějšího plechu, na tuhle náboženskou smířlivost ale jen tak nezapomenu.

V Izraeli jsme byli v době, kdy se ztratili tři židovští kluci. Seděli jsme u stánku s masem před Damaškovou bránou do starého Jeruzaléma a kolem nás se šikoval kordon policajtů a vojáků. Asi 50 lidí se samopaly. Od stolu vedle, kde seděli jiní Češi (aniž by o nás věděli), se zvedla jedna turistka a natáčela si tuhle divnou scénu na telefon. Nevíme to jistě, ale ozbrojenci nejspíš hledali Ejala, Gil'ada a Naftaliho, kteří už byli tou dobou mrtví. Nebylo jim ani dvacet.


Dneska, začátkem srpna, už má tenhle událost za následek skoro dva tisíce obětí. A operace zdaleka neskončily. 

Při naší návštěvě Izraele (a projíždění Palestinou) nás překvapil klid a milý přístup lidí. Za celou dobu křižování země ve vypůjčeném autě jsme narazili na jediný check-point, kde stál hlouček neozbrojených mladých lidí ve výstražných vestičkách. Nahlídli do auta, vzali si nejbližší pas, žádný jiný je nezajímal, popřáli nám hezkou dovolenou a nechali nás jet.

V Jeruzalémě jsme spali v palestinské části. Jedli jsme tam, nakupovali, jezdili taxíky. A pak jsme byli překvapení, že nás před Zdí nářků nikdo nezkontroloval. Na kontrolu došlo až před vstupem ke Skalnímu dómu a k mešitě al-Aksá. V Nazarethu jsme spali v hostelu, jehož majitelé byli křesťanšti Arabi. Večer si sedli s vodkou k fotbalu a rozdělili se s náma o sladkosti. Ze zpráv, který denně o tomhle koutu planety vychází, jsme získali dojem, že jedeme do země, kde zuří válka. Než se rozhořel poslední konflikt, měli jsme pocit, že jsme někde úplně jinde.

Když čtu o tom, jak jsou Palestinci krvelační a Iraelci se chovají jako spratci, přijde mi to absurdní. Bůh, který tady platí za toho nejvyššího, jsou stejně jako všude jinde (i u nás) peníze. Palestinec bez okolků prodá jarmulku i růženec, křesťan ubytuje muslima. V minulosti proběhlo v Jeruzalémě a jinde v Izraeli několik anket o tom, kam se případně přestěhujou na izraelským území žijící Arabové. Výsledky se lišily podle toho, kdo o nich informoval. Nikdy ale nebyly jednoznačný a většinou směřovaly k tomu, že by se místní nejspíš přiklonili izraelskýmu občanství. Nevím, co to říká o izraelsko-palestinským konfliktu, ale nejspíš to ukazuje, že válka představitelů země a fanatickejch magorů nemusí bejt ta vaše.